We also have an English version of this page ready for you. Do you want to switch to it? Zavřít

Automatický bidding na Heurece a Zboží.cz: kompletní průvodce

Alena Pilařová
Alena Pilařová
17.07.2026 Aktualizováno 28. 7. 2026 6 minut čtení
Automatický bidding na Heurece a Zboží.cz: kompletní průvodce

Na zbožovém srovnávači nerozhoduje jen to, jestli tam jste — ale za kolik a na jaké pozici. Tomu se říká bidding, tedy nastavování nabídek za proklik. Pokud ho nastavíte špatně, zbytečně přicházíte o peníze. Při správném nastavení se z něj stane jeden z nejziskovějších kanálů. Tenhle průvodce vás provede celou cestou: jak funguje aukce na Heurece i Zboží.cz, jak si spočítat cílové PNO, jak segmentovat katalog a jak to celé nastavit jako automatický bidding v Conviu — včetně typických chyb a srovnání s ručním přihazováním.

Co je bidding a proč na srovnávačích rozhoduje

Bidding je nastavování maximální ceny, kterou jste ochotni zaplatit za jeden proklik (CPC) z nabídky do vašeho e-shopu. Výše ceny za proklik ovlivňuje na jaké pozici se zobrazíte a kolik za proklik reálně zaplatíte.

A právě proto rozhoduje i o ziskovosti. Nízká nabídka = nejste vidět a neprodáváte; příliš vysoká = platíte víc, než kolik vám produkt vydělá. Cílem není „být první za každou cenu“, ale být vidět tam, kde se to vyplatí. Základ aukční mechaniky shrnuje článek o biddingu na Heurece a Zboží.cz; tady na něj navážeme strategií.

Jak funguje aukce na Heurece a Zboží.cz

Obě platformy fungují jako aukce: o pozici se soutěží nabídkou za proklik a účtuje se zpravidla jen nutná částka k překonání konkurence, ne vaše maximum. Když tedy nastavíte vyšší strop, neznamená to, že ho i utratíte — platíte tolik, kolik stačí k udržení požadované pozice.

Heureka. Klíčové jsou doporučené nabídky na prvních čtyřech pozicích v horní části (TOP 4), kde vzniká velká část všech prokliků. Pořadí tam ale neurčuje jen CPC — je to kombinace nabídky ceny za proklik, úrovně zavedení služby Ověřeno zákazníky, ceny produktu a dostupnosti (bez známé dodací doby se mezi doporučené nedostanete). CPC je možno nastavit v administraci Heureky nebo elementem HEUREKA_CPC ve feedu; Heureka má i vlastní Simple Bidding.

Zboží.cz. Po sjednocení do Seznam Nákupy se inzerce a bidding řídí přes Sklik, nebo lze CPC nastavit i ve feedu elementy MAX_CPC a MAX_CPC_SEARCH. Zásadní novinka: od 1. 4. 2026 platí dynamický ceník — minimální cena za proklik se určuje podle kategorie produktu a cenového pásma (12 pásem), aktualizuje se týdně a větší změny Seznam avizuje dva týdny předem. Praktický dopad: jednotná nabídka napříč celým sortimentem nedává smysl — levné a drahé produkty i různé kategorie mají jinou minimální cenu za proklik.

Rozdíl mezi platformami je tedy nejen v rozhraní, ale i v tom, jaké je minimální CPC. Co ovlivňuje viditelnost na Zboží.cz, rozebírá článek o Zboží.cz po sjednocení do Skliku.

Manuální, nebo automatický bidding?

Ruční bidding znamená, že nabídky ceny za proklik u jednotlivých produktů nastavujete a upravujete sami. U pár klíčových produktů to dává smysl a máte plnou kontrolu. Jakmile ale máte stovky nebo tisíce položek, je to nezvládnutelné — než projdete katalog, data jsou zase jinde.

Automatický bidding upravuje nabídky sám podle zadaných pravidel a cílového PNO, průběžně a u celého sortimentu. Hodí se přesně tam, kde ruční správa přestává stíhat. Nejde o „nastav a zapomeň“ — strategii a cíle musíte zadat vy — ale rutinní přepočítávání už převezme nástroj. U feedů s vyššími počty produktů automatizace časem i přesností vyhrává.

Cílové PNO — jak ho stanovit

PNO (podíl nákladů na obratu) je (náklady na reklamu / obrat) × 100. Je to základní metrika ziskovosti, která říká, kolik z tržeb spolkne reklama. Co přesně PNO je, vysvětluje článek o PNO. Cílové PNO si stanovíte podle marže — musí být nižší než marže, jinak na prodeji proděláte. Logika je jednoduchá: produkt se 40% marží unese vyšší cílové PNO (máte z čeho platit reklamu a ještě vydělat), zatímco produkt s 12% marží potřebuje přísný strop, jinak ho reklama spolkne celý. Konkrétní hodnoty si dosadíte podle své marže — důležité je pravidlo, ne univerzální číslo.

Největší a nejčastější chyba je nasadit jedno PNO na celý katalog. Smícháte tím vysokomaržní bestsellery s nízkomaržním doprodejem a buď zbytečně podstřelíte ziskové produkty, nebo přeplatíte ty ztrátové. Řešením je segmentace.

Segmentace katalogu

Segmentace znamená rozdělení produktů do různých skupin a každé dát jiný cíl. Tři osy, podle kterých se segmentuje nejčastěji:

  • Marže — produkty s vysokou marží snesou agresivnější bidding (vyšší cílové PNO), produkty s nízkou marží a doprodej potřebují přísný strop nebo se nebiddují vůbec.
  • Sezónnost — v sezónní špičce má smysl přitlačit (je vyšší konkurence i poptávka), mimo sezónu rozpočet stáhnout.
  • Konverznost — produkty, které se dobře prodávají a mají dobré recenze a dostupnost, si zaslouží lepší pozice; špatně prodejné produkty zbytečně utrácí.

Příklad rozdělení: vysokomaržní bestsellery (přitlačit), stabilní střed (držet cílové PNO), sezónní zboží (řídit podle poptávky), doprodej a nízké marže (minimální nebo žádný bidding). S takovými segmenty pak pracujete jako s pravidly v nástroji.

Automatický bidding v Conviu — jak nastavit pravidla

V Conviu se automatický bidding nastavuje pomocí pravidel. Systém přepočítává nabídky až 12× denně přes API Heureky i Zboží.cz a upravuje je podle toho, co jste zadali. Pravidla lze cílit podle pozice, rozdílu ceny vůči konkurenci, marže, cenového rozpětí, PNO, aktuálních nákladů, dostupnosti, produktů v akci, značky, kategorie i popularity. Modul a jeho možnosti popisuje stránka automatického biddingu.

V praxi to vypadá takto: produktům přiřadíte segmenty, každému zadáte cílové PNO (případně maximální CPC, maximální náklady nebo požadovaný rozdíl ceny) a necháte modul nabídky průběžně dolaďovat. Příklad pravidla: u produktů s nízkým PNO posuň pozici výš na podporu prodeje; u produktů, které překračují cílové PNO, nabídku sniž nebo je vypni. Kdo nechce nastavovat ručně, použije Smart Bidding, kde systém sám určí, co a kam biddovat, a vyhodnocuje se podle ROAS nebo PNO.

Proč automatizovat a jak modul funguje rozebírá i článek o automatickém biddingu.

Časté chyby

  • Jednotné PNO pro celý katalog — ignoruje rozdíly v marži; ziskové produkty podstřelíte, ztrátové přeplatíte.
  • Příliš agresivní, nebo naopak příliš nízké nabídky — první zbytečně čerpá rozpočet, druhé vás schová tam, kde vás nikdo nevidí.
  • Ignorování marže — bidding bez znalosti marže je střelba naslepo; nejdřív marže, pak cíl.
  • Vyhodnocování po pár dnech — srovnávače potřebují čas na nasbírání dat; pozor na ukvapené zásahy.
  • Stejná nabídka napříč Heurekou a Zboží.cz — platformy mají jinou mechaniku i (od 1. 4. 2026) jiné minimální ceny za proklik; řiďte je odděleně.

Reálné případy (ilustrativní)

Pro představu uvádíme typické směry výsledku z praxe — ne garantovaná čísla, neboť každý e-shop má jinou marži, sortiment i konkurenci. Po správném nasazení segmentace a cílového PNO se obvykle stane následující: buď při zachování obratu klesne PNO (přestanete přeplácet ztrátové produkty), nebo se při stávajícím PNO zvýší obrat (přesměrujete rozpočet na to, co se prodává). Klíč není „víc utrácet", ale rozdělit rozpočet podle ziskovosti jednotlivých produktů.

Srovnání: ruční × nástroj × komplexní řešení

Cesty ke správě biddingu jsou v zásadě tři a žádná není univerzálně nejlepší — záleží na velikosti katalogu a tom, co všechno řešíte:

CestaPro kohoCharakter
Ruční přihazovánímalý katalog, pár klíčových produktůlevné, ale časově náročné; u objemu neúnosné a pomalé
Samostatný bidding nástroj (Bidding Fox, Beed)kdo chce automatizovat jen biddingsilná pravidla na nabídky; feed, párování a cenotvorbu řešíte jinde
Komplexní řešení (Conviu)víc kanálů + potřeba feedu, párování a cenbidding nad stejnými daty jako feed a ceny, pod jednou střechou; volitelně agenturní správa

Samostatné biddingové nástroje (např. Bidding Fox nebo Beed) odvádějí dobrou práci, pokud chcete automatizovat jen bidding. Výhoda komplexního řešení je, že bidding pracuje nad stejnými daty jako feed, párování a cenotvorba — neřešíte data na různých místech. Conviu je navíc ověřeným partnerem Skliku, takže přes něj jde řešit i bidding na Zboží.cz/Seznam Nákupy.

Nastavte bidding tak, aby vydělával

Rentabilní bidding stojí na třech věcech: pochopit aukci, odvodit cílové PNO od marže a segmentovat katalog. Zbytek — průběžné přepočítávání nabídek — zvládne automatický bidding v Conviu. Jak výsledky vyhodnocovat, shrnují metriky pro hodnocení kampaní na srovnávačích. Nemáte na to čas nebo jistotu? Bidding management převezmeme za vás — nastavíme strategii, pravidla i průběžnou optimalizaci a vy se díváte na výsledky. Kolik správa srovnávačů stojí a kdy dává smysl platba za výkon, rozebírá samostatný článek o cenách. Celý přehled najdete v tématu Zbožové srovnávače.

Linkbuilding pro e-shop: kde brát zpětné odkazy, které dávají smysl

Linkbuilding pro e-shop: kde brát zpětné odkazy, které dávají smysl

Dřív nebo později to uslyší skoro každý, kdo má e-shop. Někdy z článku, který radí „budujte zpětné odkazy“, častěji po telefonu, kde vám někdo nabídne padesát odkazů měsíčně za pár tisíc. Přitom o nic složitého nejde: je to odkaz z cizí stránky na vaši. Google takové odkazy odjakživa bere jako doporučení — čím víc důvěryhodných webů na vás ukazuje, tím spíš vám uvěří i on. Práci na tom, aby jich přibývalo, se říká linkbuilding. Potíž je, že když si to začnete zjišťovat, najdete dva druhy rad a ani jeden vám nepomůže. Návody psané pro blogery poradí, ať napíšete skvělý článek, na který budou ostatní odkazovat — jenže vy neprodáváte články, ale kotle nebo dětské boty. Nabídky agentur zase prodávají balíček odkazů, u kterých se nedozvíte, odkud se vezmou ani co udělají. Tenhle text jde třetí cestou. Nejdřív odpoví na otázku, kterou většina návodů přeskočí — jestli odkazy vůbec potřebujete — a pak ukáže, kde je e-shop reálně bere. Uvidíte taky, co se v českých článcích o odkazech běžně tvrdí, ačkoli se nám to při ověřování nepotvrdilo. Je to jeden z článků tématu SEO a UX pro e-shop. Pořadí, ve kterém jednotlivé zdroje odkazů probíráme, je zároveň to, kterým k nim chodíme u klientů — proto text čtěte jako postup, ne jako seznam možností.
Zjistit více
AI agentic shopping: kdy a jak u vás nakoupí AI agent

AI agentic shopping: kdy a jak u vás nakoupí AI agent

Do e-shopu vám může přijít zákazník, který si sám neprohlédne ani jednu stránku. Nabídku projde program, porovná ceny, vloží zboží do košíku a zaplatí kartou. V objednávkách to vypadá jako každý jiný nákup a vy nemáte jak poznat, že za ním nestál člověk. Takovému programu se říká AI agent. Řeknete mu, co potřebujete koupit, a on to obstará za vás. Podobně jako když pošlete někoho z rodiny nakoupit podle lístečku. V Česku už se to děje a dva velké obchody to mají každý jinak. Rohlík agenty do svého e-shopu pustil schválně a nechá je i zaplatit. Alze naopak ochrana proti robotům jednoho agenta omylem odřízla, a když se na to zeptali novináři, obchod nastavení opravil (Lupa.cz, duben 2026). Rohlík se tedy rozhodl vědomě. Alza zjistila, že za ni rozhodlo nastavení, které kvůli agentům nikdo nedělal. Rada, kterou k tomu na internetu najdete, bývá pořád stejná: dejte do pořádku produktová data. Je to dobrá rada, jen odpovídá na jinou otázku, než si většina lidí myslí. Kvalitní data rozhodují o tom, jestli vás umělá inteligence doporučí. To, jestli u vás agent nakoupí, neovlivní ani trochu. Tenhle článek je proto o nakupování, ne o doporučování. Odpovídá na tři otázky: Může u mě agent nakoupit už dnes, i když jsem to nikde nepovolil? Co bych musel udělat, aby u mě mohl nakupovat oficiálně, a vyplatí se to? Kdo zaplatí škodu, když agent koupí něco jiného, než měl? Jak vás má umělá inteligence vůbec najít a doporučit, řeší téma SEO a UX pro e-shop. Čím konkrétně naplnit produktová data, rozebírá téma produktové feedy a napojení e-shopu.
Zjistit více