Přehled automatických překladačů: Našel Google Translator přemožitele?

Denisa Pilařová
Denisa Pilařová
19.05.2021 Aktualizováno 28. 7. 2026 5 minut čtení
Přehled automatických překladačů:  Našel Google Translator přemožitele?

V současné době je možné v Conviu využít pro automatické překlady 3 online překladače. Lze si zvolit, pomocí kterého překladače budete např. XML soubor překládat. Patří mezi ně Google Translator, Bing Microsoft a DeepL Translator. Google Translator je asi nejznámější a stále zatím nejvíce používaný online překladač, nicméně zůstane to opravdu tak nebo se našel skutečný konkurent?

Zatímco překladač Google disponuje slušnými 108 jazyky, překladač Microsoft 90 jazyky, jejich nová konkurence překladač DeepL prozatím jen 24 jazyky. Nicméně kvalita překladů DeepL se pomalu a jistě vyrovnává nejen Googlu, ale možná ho i brzo předběhne, neboť Google Translator stále bojuje s určitými stylistickými nepřesnostmi a interpunkčními chybami, čemuž se překladač DeepL snaží vyhnout.

DeepL Translator míří jednoduše vysoko a netají se svou ambicí vytvořit nejlepší překladač na trhu. Pracuje se speciálními procesy strojového učení (Machine Learning), které jsou založené na umělé inteligenci (AI). Od dubna letošního roku ovládá i češtinu. Přestože čeština není zrovna jednoduchý jazyk, ale spíše stylisticky a významově velmi složitý, poradí si s ní tento překladač velmi slušně. Zkrátka jedná se o povedený překladač, o kterém se stále více v posledních měsících mluví.

Ačkoli Google Translator i Bing Microsoft využívají také umělou inteligenci, zdá se, že oproti Googlu si DeepL dokáže lépe poradit s delšími odstavci nebo celými texty. Jeho překlady jsou srozumitelnější a citlivější na synonyma, také nezní tolik kostrbatě, jak se občas děje u Google Translatoru.

DeepL jednoduše působí díky svému mechanismu hloubkového učení umělé inteligence přirozeněji než výše zavedené překladače.

Vyzkoušejte překlady pomocí Conviu. Můžete si vybrat ze všech dostupných překladačů.

Vyzkoušejte překlady pomocí Conviu. Nastavíte je v automatický překladač a přeložený text rovnou zapíšete do výstupního feedu pomocí editor datových feedů.

Překlad je jen jeden z kroků, kterými produktová data projdou, než se dostanou na cizojazyčný trh. Co všechno se s feedem dá udělat — od doplnění chybějících parametrů po přeskládání pro konkrétní kanál — rozebírá článek Obohacení a transformace feedu: úprava produktových dat. Celé téma najdete v tématu Produktové feedy a napojení e-shopu.

Linkbuilding pro e-shop: kde brát zpětné odkazy, které dávají smysl

Dřív nebo později to uslyší skoro každý, kdo má e-shop. Někdy z článku, který radí „budujte zpětné odkazy“, častěji po telefonu, kde vám někdo nabídne padesát odkazů měsíčně za pár tisíc. Přitom o nic složitého nejde: je to odkaz z cizí stránky na vaši. Google takové odkazy odjakživa bere jako doporučení — čím víc důvěryhodných webů na vás ukazuje, tím spíš vám uvěří i on. Práci na tom, aby jich přibývalo, se říká linkbuilding. Potíž je, že když si to začnete zjišťovat, najdete dva druhy rad a ani jeden vám nepomůže. Návody psané pro blogery poradí, ať napíšete skvělý článek, na který budou ostatní odkazovat — jenže vy neprodáváte články, ale kotle nebo dětské boty. Nabídky agentur zase prodávají balíček odkazů, u kterých se nedozvíte, odkud se vezmou ani co udělají. Tenhle text jde třetí cestou. Nejdřív odpoví na otázku, kterou většina návodů přeskočí — jestli odkazy vůbec potřebujete — a pak ukáže, kde je e-shop reálně bere. Uvidíte taky, co se v českých článcích o odkazech běžně tvrdí, ačkoli se nám to při ověřování nepotvrdilo. Je to jeden z článků tématu SEO a UX pro e-shop. Pořadí, ve kterém jednotlivé zdroje odkazů probíráme, je zároveň to, kterým k nim chodíme u klientů — proto text čtěte jako postup, ne jako seznam možností.
Zjistit více

AI agentic shopping: kdy a jak u vás nakoupí AI agent

Do e-shopu vám může přijít zákazník, který si sám neprohlédne ani jednu stránku. Nabídku projde program, porovná ceny, vloží zboží do košíku a zaplatí kartou. V objednávkách to vypadá jako každý jiný nákup a vy nemáte jak poznat, že za ním nestál člověk. Takovému programu se říká AI agent. Řeknete mu, co potřebujete koupit, a on to obstará za vás. Podobně jako když pošlete někoho z rodiny nakoupit podle lístečku. V Česku už se to děje a dva velké obchody to mají každý jinak. Rohlík agenty do svého e-shopu pustil schválně a nechá je i zaplatit. Alze naopak ochrana proti robotům jednoho agenta omylem odřízla, a když se na to zeptali novináři, obchod nastavení opravil (Lupa.cz, duben 2026). Rohlík se tedy rozhodl vědomě. Alza zjistila, že za ni rozhodlo nastavení, které kvůli agentům nikdo nedělal. Rada, kterou k tomu na internetu najdete, bývá pořád stejná: dejte do pořádku produktová data. Je to dobrá rada, jen odpovídá na jinou otázku, než si většina lidí myslí. Kvalitní data rozhodují o tom, jestli vás umělá inteligence doporučí. To, jestli u vás agent nakoupí, neovlivní ani trochu. Tenhle článek je proto o nakupování, ne o doporučování. Odpovídá na tři otázky: Může u mě agent nakoupit už dnes, i když jsem to nikde nepovolil? Co bych musel udělat, aby u mě mohl nakupovat oficiálně, a vyplatí se to? Kdo zaplatí škodu, když agent koupí něco jiného, než měl? Jak vás má umělá inteligence vůbec najít a doporučit, řeší téma SEO a UX pro e-shop. Čím konkrétně naplnit produktová data, rozebírá téma produktové feedy a napojení e-shopu.
Zjistit více